---Vzpomínky na Darsský mys---

---Vzpomínky na Darsský mys---
Vzývej větře bělou mlhy,
vzpínej plachet dálný stěh.
Do vln koléb slané luhy,
šumem moře plň svůj měch.

Břitce drásej vodo věčná,
z tebe co se noří svět.
Země ta ti bude vděčna,
kdy se vrátíš zase zpět.

Sypce řečni bílá duno,
prostým břehem v odpověď.
Podstatou jsi kraje lůno,
v obzor modrý zrak náš veď.

Ach obloho široširá,
kajícná svou křehkostí.
Chvílemi snad bledě čirá,
jindy ďábla pohosti.

Zem ta už se noří do tmy,
v duši ztrácí obrysy.
Jediný snad pohled letmý,
šum moře a útesy...