NAD ŘEKOU A NAD JEZEREM

Nad řekou a nad jezerem
zlatá muška rozvěcuje les
do nebesvolajíc
avšak andělům už lehce odzvonilo
mají přestávku na oběd
ale nebojte bezvěrní
stále větří naše prahy
když pod nima je pravda nemluvná
přitakává zbožný hlas
kterého tak i po tmě milujeme
aniž hladinu po čichu neznáme
v tyto ty labutí buděnky čarokrásné
co vpíjejí ve svádění a z vírů povzdechů
to něhy-cvalné jako sval
Pegasově vůlí osudu
jsi moldánku nablízku
abys varhanil s katedrály ospalých tónů líp, než-li pochopíme samy sebe
svou polomenou kříží uchopit
za ornátus přesvatých mříží
z modlení dvoudobého taktu
v němž víra pronikne kadidelnicí
a zavoní jak krajiny svůdné plodných planin.