Vesmírné jaro

Jak se to stane?
Že lusknutím prstů
světlušek nespočet
životem vzplane?

Že ze zrnka ničeho
hejno všech fénixů
v prázdno se rozlétne?

Že v květech mlhovin
včeliček milion
své "panta rhei" započne?

Když temné koruny
na kmenech času
rozkvetou světlem
a prostorem zavoní

tak do vírů hvězd
vtiskám svůj zrak
cítím, jak celá se
třesu a vznáším

toužím si snést
pár zbloudilých komet
a trochu modra
milým svým, nejbližším