Za medvědí stopou

Anotace: Byla zima tvrdá a krutá, ale nemohla vládnout plně a proto vznikla tato báseň, která však, i když je zařazena v přírodě, tak s ní nemá nic moc společného, jen setinu jedné malé mysšlenky.

Sbírka: Krajíc života

Jdu za medvědí stopou
po cestě šíré bahnité
hlubokým lesem, hedvábnou tmou
a skrze keře trnité.
Vede mne nit zrozená
z vln čajového světla.
K obzoru zjeví se panna,
panna vesmírného tepla.
Zjeví se, hned zase zmizí
v dálce za medvědí stopou
s očima vesnice cizí,
kde hoří v osamění tvrz
a nebem kráčí medvědí stopy.
Je zima protkaná nití léta,
příroda touří po spánku.
Hraje si s pocitem vánku
a usnout není ji souzeno.
Posílá duchy své do světa,
prosí mne a volá o pomoc.
Jdu za medvědí stopou
do krajiny březového sněhu.