Koruny stromů šumí,
ve větru navečer,
co nám asi řikají,
v krajinách bez končin...
a co asi oblaka,
jejich tmavým pohledem,
když je slunko rozhání,
bez jediné výčitky..
kdo rozumí všem,
barevným květům.
na horských loukách,
a pastvinách..
Kteří z vás,
rozumí hlasům přirody,
abychom zavčasu pomohli,
když vyčerpaně naříká,
a domáhá se marně volnosti...
Přírodu mám ráda.Trochu rozumím,pomoci většinou neumím.
Ale alespoň se snažím chránit a neničit.
16.05.2007 18:30:00 | s.e.n
Tak to je nádhera, hlavně u první sloky jsem se velice příjemně zasnila.:-)
15.05.2007 16:03:00 | Rádoby zoufalá