BRÝLATÁ

PRVNÍ SNAD TROCHU PRAVDIVÁ

dokud je člověk maličký
věrně mu slouží zorničky
a přenášejí vjem

a potom dřív či později
osud nám sebere naději
a filtry před obličej vloží

pak problémy se množí
a i když nás to nepoloží
v cestě nám stromů stojí víc

tak nezbývá,než chodit opatrně
neztratit brýle v mořské vlně
a vyběhat pár razítek

a v čekárně pak bez výtek
přetrpět…než na nás přijde řada
a silný…..kdo zoufalství tu nepropadá

A TEĎ DRUHÁ Z ÚPLNĚ JINAČÍHO SOUDKU

koukám a písmenka se mlží
jak neposední mlži
co mizí zmoklou zahradou

pár rozpustilých vět
se rozuteklo po papíře
a slily se…jak kaňka od malíře

někdy si přeji hledět vnitřním zrakem
nemuset ostřit,mířit prakem
a zas jak prvňák oči mít

tak vyndám druhou sadu očí
hrst čoček v živé vodě smočím
a hledím ..dokud nepálí

a když to nejde ,tak jdu blíž
nebo se skloním ,je to kříž
případně mládež vůkol poprosím