Návštěvnost
Opomíjené
Opomíjené
Anotace: …
Větve
údy stromů
jsou tak dlouho v explicitní nahotě
že jejich prodejnost už nikoho nezajímá
vyjma těch pár blouznivců
ve vysokých horečkách
co si nemohou dovolit
nemístný luxus neschopenky
taky pár pošetilých básníků
a lidí pod penzí
poslední dny mi poodhalily smysl mého života
na který jsem čekal od překročení prahu krize středního věku
vice než dekáda života pochyb o sobě samém
o tom zda za něco stojím
teprve v posledních dnech jsem pochopil to
co měl pravit kdysi Kristus
"Nechte ke mně přicházet dítky, jim patří království nebeské"
nikdo nevstoupí do království nebude li dítětem...
tak nějak to znělo
objevil jsem dítě v sobě samém
mam tu čest pobývat s dětmi
vnímat jejich veletok přímé řeči
u některých snad i bezelstnost
jiné se až příliš brzy podobají dospělým
Objevil jsem v sobě dětinskost
studnici hravostí i pošetilosti
kterou cení mladá česká filosofka
je krásná
Komentáře (17)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKudláčku napsal jsi krásné přímé dílko, velmi si toho cením. :*
21.02.2023 08:01:11 | paradoxy
"...jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce.“
tohle se moc dobře čte Márty*
20.02.2023 20:50:48 | Sonador
Přítelko, vážím si slůvek Tvých
Žij a zdráva buď
21.02.2023 06:47:19 | kudlankaW
Originální poezie s hluboce lidským přesahem... jsem šťastna číst takovéto verše! Moc děkuji, s pokorou, a ukládám do oblíbených, jestli dovolíš.
Pěkný večer, Márty :-)
20.02.2023 20:22:24 | Helen Mum
Milá Helen,
nesmírně mě těší slova Tvá.
Teprve ve Tvých slovech nacházím lépe to, že na Tebe působí text podobně, kterak autor hodlal slovy sdělit.
Onen pocit smíření i naděje. Odkud jsme přišli, tam se navracíme. A vzájemné obohacení či občasné unisono stárnoucího muže s dětmi které prochází vývojem mi připadá, jako bych mířil k eskalátoru věčnosti, zatímco z hlubin tajemna přijíždí nově pozvaní na scénu světa. Míjíme se jen pár metrů před nekonečným pásem cyklení.
A mám to štěstí s nově příchozími pobýt, pohovořit si…
Už se při pouhé představě dojímám..
Děkuji Helen
21.02.2023 06:45:39 | kudlankaW
Mladá a česká...
Mám radost.
Mám i zájem prohodit pár vět.
Svět kolem nás ... stojí za zmínku.
***
Jupí... příteli.
Krásný text.
Nudím se od půlnoci.
(Čtu si Boženku Němcovou.)
20.02.2023 01:43:57 | Fialový metal
Moc pěkné, Márty. Přechod z toho marazmu poslední dobou. To při té chemické olympiádě nebo to je jiná droboť?
19.02.2023 23:42:22 | Violka divotvárná
Působím na prvém stupni a konečně jsem našel smysl ( bez nadsázky) žití.
Vděk některých z nich a leckdy nefalšovaný cit mi vhání někdy slzy do očí.
Nemá-li člověk lásku k sobě sama a nedostává se mu této ani v soukromém životě, pak kdekteří volí pejska či jinou zvířenu
Já na profesním sklonku v sobě objevil že ještě někdo stojí o má laskavá slova, úspornost v nonverbálním projevu a staromódní cudnost.
Jak říkával Z. Matějček “Nejvíce vychováváme tehdy, když nevychováváme. Děti nás pozorují a napodobují nás.
To že tedy desítky let zakouším chlad a neopětovaní laskavosti, díky tomu člověk zahořkne a není divu.
Člověk je tvorem společenským
O to víc mě těší, že mohu ještě prospět svým staromilstvím u těch kteří své “vzory” teprve rozpoznávají…
19.02.2023 23:57:30 | kudlankaW
Nádhera, znám to. Moc ti to přeju.
20.02.2023 00:06:00 | Violka divotvárná
Díky
20.02.2023 13:42:16 | kudlankaW
Vida... už i učitel zmíní unschooling.
Děti jsou také lidé.
20.02.2023 00:03:35 | MonoGame
Tak sis tady u kudláčka odpověděl... jsem unschoolerka. Děti jsou taky lidé ;-)
20.02.2023 00:08:39 | Violka divotvárná
Ó... tak to je úžasné.
To jsem, přiznám se, nečekal.
Velmi příjemné překvapení.
20.02.2023 00:11:55 | MonoGame
Zajímavosti ;-)
Jsem zvědavý školák.
Ať se Vám daří.
20.02.2023 02:34:30 | Fialový metal