Anotace: ...
Klidně si hraj
Říkáš mi „Nezlob“, já neslyším,
nechceš se dívat? Ne, netuším,...
Vím co chci já a je to zřejmé,
vším tím ti říkám, prosím, měj mě.
Tak jak máš rád, mě stejné láká,
klidně si hraj.. hraj na vojáka.
Budu tvá pevnost k dobývání,
munice? Začni zulíbáním.
Kdekoli tvé rty teď můžou být,
já nechci se nechat...nedobýt.
Klidně si hraj...hraj na vojáka,
pro naše "zbraně", mě tvá hra láká.
to by si měli přečíst ti co chtějí válčit...
22.04.2024 12:06:56 | enigman
:)
22.04.2024 12:37:59 | Dreamy
Tak tohle je hodne dobre!!!
19.04.2024 21:05:32 | Veru
Díky za milou reakci:)
20.04.2024 08:12:45 | Dreamy
Dost dobrý.
19.04.2024 13:45:51 | mkinka
Pořád k hraní svádíš, a včera v parku druhá lavička zprava byla prázdná,a já pak celý večer sedel v kavárně na Rue de Seine sám, opuštěn. ;-)ST
19.04.2024 13:29:43 | Tomcat
Tak ale to mě opravdu mrzí, že jsme se minuli.
Já vážně čekala, až do poslední chvíle, co to šlo
a právě proto jsem ti tam nechávala tento vzkaz.
Příště ho raději nechám u snové brány,
odtud ti ho určitě doručí.
:-)
19.04.2024 13:37:47 | Dreamy
No jestli to nebude tím, že ty jsi čekala v Praze a já Tě hledal v Paříži, tam, kde jsme Tě prvně potkal. Komunikace nám skolabovala, tak opravdu zůstáva, už jen ta snová brána. ;-)
19.04.2024 13:54:51 | Tomcat
To jsou ty virtuální světy,
člověk lehce zabloudí...
"Zlaté" reálné zastávky, opuštěné lavičky fotbalových hřišť nebo stavidlo venkovského rybníka...to bývaly jistoty. :))
19.04.2024 14:01:45 | Dreamy
Jo to byly krásné časy, kdy na to aby jsme se sešli, jsme nepotřebovali mobily a další vymoženosti, to svět byl ještě krásný, když nám bylo -nást. ;-)
19.04.2024 14:13:29 | Tomcat