Podvečer devátého měsíce

Již nízké stromy do svých paží

přijímají slunce navečer

západy jeho vskutku blaží

moudrý je za ně povděčen

sedmou večerní chladne vánek

baldachýn skví se v blankytu

oblaka tvoří svatostánek

šalmaje zatím nezní tu

Doposud byl jsem zamyšlený

úvahy mé chápe se smršť

třebaže jdeme - kde nic není

přijmu že k žití patří smrt