Anotace: …
Dvě mladé ženy
kraj bezejmenný
místo pomezí
vhodné k askezi
Opak je pravdou
skepse - zmar - vládnou
látky omamné
také během dne
Dvě mladé ženy
prosté jsou jmění
jedna třímá hůl
těsně míjí stůl
Druhá hovoří
slovy podpoří
tu co jde s holí
cestu si volí
Ta hůl je bílá
její šat lila
kráčí nejistě
téměř na místě
Vlastně i my jsme svým způsobem slepými. Mnohdy ani nevidíme jejich nevidomou sílu, životu bezezbytku naslouchat!*
09.09.2025 11:52:47 | šerý
Pěkně nečekaný závěr! Tím spíš, když čekala rozuzlení v úplně jiném duchu. Ale o to víc báseň zapůsobila - až mrazivě.
09.09.2025 11:23:18 | karolinakarol
Děkuji drahá.
Jen pohlížím z okna a tento výjev si mě úplně získal.
Žena okolo čtyřiceti ve tmavých brýlích doprovázela
asi třicetiletou ženu, bez brýlí, která se zjevně teprve seznamovala s technikou
jak rozpoznávat předměty překážky prohlubně bílou holí.
Ta tenze v jejím obličeji nejistota s neznámého proSTředí třicetileté blondýny s hezkou postavou.
Tvůj text de Sade mě také překvapil
09.09.2025 11:28:33 | kudlankaW