Anotace: …
Jsem si jistý že byly pýchou stromů
dnes vyjadřuji účast nejednomu
jsou bledými jakoby bez života
lidé je rozptylují na svých botách
Vídám jak končívají stranou v louži
když nad nimi zlověstně havran krouží
Vždyť ani člověk lidmi velectěný
nakonec nevyhne se zkáze tlení
Umíš, Marty
tuhle tvou jsem si dala dvakrát
a přiznám, že kvůli tomu závěru
bravurně jsi podal, co je nevyhnutelné*
20.11.2025 17:01:31 | cappuccinogirl
Milá mi cappu.
Musím přiznat, mám za to, že jsem to už pod tento text psal…
Při psaní mi mysli procházel takový veletok myšlenek toho co musí
zákonitě nastat a po staletí nastává.
Na hynoucím se sytí organismy či naši hostitelé v tělesné stavbě ulehnou na půdu buňky zahynou či budou přetvořeny…
Kruh se uzavře přičemž svět bude nadále v pohybu i bez nás našeho přispění …
Děkuji pěkně básnířko s jemnocitem i naléhavostí píšící.
Marty
staromilec
20.11.2025 23:25:36 | kudlankaW
Obdivuji Tvůj um, milý Marty, lehce ponurá báseň k zamyšlení, leč s neskutečně živou atmosférou... jsem nadšená, děkuji Ti :-)
13.11.2025 18:23:30 | Helen Mum
Tak tahle je jiná než obvykle.
Dolehla na mě až existenciální tíseň.
Umíš si vybrat, moc to pro mě zmamená.
Děkuji přítelko vzácná…
M
13.11.2025 18:58:29 | kudlankaW