Anotace: Dojmy z podvečerních toulek přírodou, tak, jak jsem je prožíval před řadou let. (Dnes už mi zbyly jen ty vzpomínky…)
Když
zvečera tiše
bloudíš nad městem,
cestou, co vede mezi kopci
do temnošedých rozeklaných skal,
zdá se ti snad,
že nelze žít
bez lásky
dál.
Proto
tajemná píseň,
která kolem zní,
svými tóny tě přitahuje
a dává ti velkou touhu žít,
ta bude věčně skryta
v tvé nepokojné duši
a nebudeš mít
klid.
13.05.2012 20:36:17 uživatel smazán
Poutnická s hloubkou. Čtená srdcem.
11.05.2012 23:06:11 uživatel smazán
příjemné procházení
20.11.2010 20:34:00 Sladkalu
Vítr fouká kolem uší a hraje moc pěknou písničku, srdce v krku a najednou má člověk tolik síly a chce se mu tolik žít...ST
06.03.2010 22:19:00 northcarolina
takové neklidy pri procházce prírodou jsou krásnymi STrípky kazdodenního zivota. Pekná.
14.02.2010 21:26:00 Sunny
Je dobře, že v sobě člověk nosí tu sílu, co jej táhne kupředu, aby nezrezivěl, ale pomalu se vyrácel...Moc hezké:)
11.01.2010 18:26:00 TetaKazi
Milovala jsem podobné procházky, dokud se městem večer dalo ještě tiše bloudit...
07.04.2009 22:11:00 carodejka
Moc hezke vzpominky a co bys chtel zabalit...jen na sobe pekne pracuj a tahni tu karu dal priteli, pises bajecne.
04.03.2009 16:58:00 Kars
Reakce na anotaci: právě že máš na co vzpomínat, tak piš, vzpomínky, to je lepší, než si vymejšlet nějaké nesmysly