Zas jsme se octli na sklonku léta

a svět náhle nějak prázdnější je.

Doznívá poslední smutná věta

z velké prázdninové symfonie.

Jak zmarněné přísliby v nás samých

vlaštovky se rozloučily v letu.

Již brzy se vydají zpět na jih

a jen stesk prázdných hnízd zůstane tu.

Listí na topolech potřísní rez,

to ten déšť, co podzim nevadí mu.

Kousíček srpna ukradnu ti dnes,

hýčkej ho v sobě po celou zimu.