probouzení

zaťuká ráno známou písní
prachovou rozkoš chce ti vzít
oči otevřít
jen pro ty barvy co se rodí
pro čerstvě namazaný sníh
na krajíc trávy právě dovezené
z mraků na saních

pošle tě k horkým pramenům
nastavit tvář až ke kotníkům

když se ti po těle beránci proženou
a kůže hladká náhle skrabatí
je čas se vynořit vlasům fén pro radost
a nohy nasoukat rychle do gatí..
to abys v teple byla
a oblast vzácná .. nestudila

potom jen s máslem housku k chuti
a trochu lógru utopit
uklidit kostým "ze hry o labuti"
pár pírek (třeba na zrcadlo nalepit)

vzít boty z úsně nedospělé srny
ať hřejí cestou závějí
a rukavice, třeba z ovčí vlny
ať ruce se ti nechvějí..
přecijen venku mráz se hlásí
a tvářím kreslí jemnou růž...

já vezmu nůž a z ledu co tu zraje
průsvitnou sochu k dveřím tvým
andělské křivky
s tváří .... v zrcadle co vídáš
za jasné nocí postavím