406. Vyrovnaný souboj

Myslela jsem si, že
kluci nepláčou
ale byl to podfuk

Někdy jsi směšný pán
a musím ti nosit
celý den
odvahu já

Jindy nosíš se jako baron
máš průšvih v genech
a chceš dům v chrpovém poli

Ale jsem ráda
že držíme tu minci
našeho soužití

jsi skica
roztikaná neklidem
mým
Jak oba dva víme...

...ty polibky poslepu
tajemství našich křídel
a pistole z klaksonů našich úst...

Je to vyrovnaný souboj