vnitřně

krotím dravce
vnitřní stíny
chtíčem posedlé
opíjím je
vážu k branám
po linii tvé

dovolíš-li
vejdu v tebe
vkořením svůj žal
vykvetu a vůní svážu
v rozsedlině skal
nezalévej
živen slzou
zmohutní můj kmen
aby plody
zrály k chuti
v lesku zářivém

do náruče
pokušení
v proudu řeky smím
bez otázek podél břehů
buď mým prokletím
bojovat chci
o tvé srdce
v krvi tvé se hřát
po kolenou
nebráním se
zdej se mi .. jdu spát

vlny
příliv
ústup hladin
mělčina můj svět
když to nejde
rozloučím se
úsměv
naposled