I přes to...

I přes to, o co žádám. I přes to, čím jsem.

Čas je to jediné, čeho si vážím,
však vím, že jednou dožene Tě stáří.
Chtěl jsem Tvou duši, avšak nyní chci i Tebe,
proč jen odcházíš, ztrácím i sebe.

Hledím do šera a tiše se proklínám,
v mukách a bolestech, tiše usínám.
Víra a naděje, to jediné mi zbylo,
avšak vše ostatní, peklo pohltilo.

Jméno Tvé už roky volám,
jedině ozvěny se však dočkávám.
V temném koutě, duše své,
odpykávám si svůj trest.

Jak však roky plynou, volíš si Ty cestu jinou...