Silueta neznámé mi ženy
Silueta neznámé mi ženy
Anotace: Poeta jen tichým obdivovatelem...
V Evině rouše na brokátu bílém,
ležela nehnutě na svém levém boku.
Tajil jsem dech, střežil jedinečné chvíle,
stojíc na prahu, s jiskrou ve svém oku.
Snila v loži nerušeně zády ke mně,
ramena, boky, podobné horským štítům,
útlý pás – průsmyku do neznámé země,
místu v otevřených dlaních, plných citu.
Skvostná silueta nahé ženy spící
je zimní krajinou pokrytou kašmírem.
V třinácté komnatě zažehnutou svící,
kometou letící tajemným vesmírem.
Komentáře (13)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk25.03.2013 22:17:36 střelkyně1
k tobě chodím po večerech mlsat Martínku:))
25.03.2013 22:44:40 kudlankaW
Markétko, nemohu jinak, než být tichým pozorovatelem tvých prožitků.
Cítím, zakouším pocity kuchaře, který ochutnává, ale pravou rozkoš palety vjemů, rozehraje ten, kdo ochutná poprvé onu pochutinu.
Byl to delší proces u této básně a pokud Ti lahodí, jsem potěšen.
25.03.2013 20:56:23 Robin Marnolli
Asi bych to normálně netipl, ale je to psané jemně a s citem. A taky to není tvůj klasický styl...je dobře nemít jen jednu pěšinu:-)
Pěkné verše Martine.
RM.
25.03.2013 21:18:06 kudlankaW
Jsem velmi rád, že jsi ohodnotil jiný, u mne ne zcela typický styl.
Jsem nějaký rozněžnělý :)
Díky za milou návštěvu a objektivní resumé Robine.
Krásný večer přeji!
25.03.2013 21:20:16 Robin Marnolli
čtu tě rád, máš pěkné postřehy, a jindy zas si pohraješ s rýmy krásou a tak.
25.03.2013 21:21:30 kudlankaW
Och, jsem na rozpacích.
S díky přijímám a souhlas, jsem prostě "hračička"
Ještě jednou díky Robine!
