Roztávám
Roztávám
Je to síla která stírá
rozdíly rozdírané mezi ranými
narcisky.
Nad skalisky
poví si
pohoví si.
Podlahoví rysi
spí si ve svlačcovém lůžku.
Stužkonosku na nosu
odnesu vstříc jarnímu větru
ve svetru světle zeleném jako hrachu cích.
Roztávám v tvých polibcích.
Komentáře (6)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Lahodná porce slůvek psaných
namotaných okolo nesmrtelné
touhy psát
29.03.2013 10:19:40 | zamotán v nedospělosti
Velmi Ti děkuji, Zamotáne. Není to touha, je to nutnost. Musíš psát, i během nakupování v obchodě, i během jízdy v autobuse...Musíš. Ze zlou se potáže ten, kdo tě vyruší :) Je to štěstí nebo prokletí..?
29.03.2013 10:34:21 | Jiřinka Mignonka
Prokletí je nekonečná škytavka, tohle je štěsťí
co ti klestí, cestu životem :))
mám rád dlouhé fronty na poště, tam se to píše :] ty popdněty, důchodci, hádky, stranice..
plné plíce sprostých slov..
29.03.2013 10:37:10 | zamotán v nedospělosti
Až tak? Tebe inspirují i negativní věci? Zajímavé. Mě spíše se krásně píše z krásně malebných sladkých věcí mezi lidmi, jako je přátelství, mateřská láska, romatické blouznění...Láska v jakékoliv podobě...Ale jo, ruch inspiruje.
29.03.2013 10:39:42 | Jiřinka Mignonka
