V pokoji

V pokoji, kde v rohu spává pes

za dvě čenta bez pade,

říkáš, že bys dokázal zabít ptáčka,

nad námi budoucí básník plačká,

a přitom se ptáš po důvodech.

No,

    proč ne?

V pokoji, kde ráno bývá zima

a s okny bez záclon,

přemýšlím, jak asi potahuji z cigarety,

mezi polštáři kontrastují dvě siluety,

a přitom důvody nejsou.

Žejo,

      viď?

V pokoji, kde po oknech stéká dech

a k snídani čtou poezii

se svými dlouhými prsty on a

s dokonalou podkolenní jamkou ona,

a přitom to v tom nevidí.

Nevidíjou.

            Co?