Otevřená báseň J. Nohavicovi

Básník, který mi změnil žití,
stál při mě jak za bezcitně zlého,
tak mi umožnil lehkost bytí,
změnil život na něco snesitelného.

Na vašich písních vážím lásku,
na gramy, kilogramy, i pár tun,
nahraji písně na starou pásku,
a jednou si z nich postavím dům.

Provedl jste mě pubertou, životem,
děkuji, muži, jež jediný neodcházel,
když naslouchám těm jejich něžnostem,
a co teprve, když mi ještě scházel.

Já chci zatracenou poezii,
vy jste mi ji dal, převzácný pane.
Nikdy dostatečně nepoděkuji,
vím, že tam budete, až láska vzplane.