Nad oblaka podél skal
I do hvězdného nebe
Chtěl jsem
Upírat zraky poraněného krkavce
Vysoko, vysoko nad mraky
A ještě mnohem dále
Do bezedných nebeských jam
Odrážejících vodní hladinu
Skrze blesky za zvuku hromů
Co géniové archaičtí utkali
Budeme spolu pít z kalicha
Ze studny poznání a veršů
Musy budou s námi líhat
Na lukách
V lesích
Na loži
A dokud nedojde nám dech i míza
Nebudeme více spát
Upírající zraky k obzoru
K usínající hořící stvůře
A ty jsi tak opuštěná
Ač se mnou
A já sedám v noci sám
A ty jsi vymyšlená
...na loži, v podloží jeskyní v objetí krápníků, tam lože básníků zní písní básní...snad neurazím, povedená... :)
03.07.2016 10:28:10 | Philogyny1
:)s vymyšlenými jde všechno tak nějak snáz ... znám:)
03.07.2016 07:16:38 | Ragnell