Pro mou lásku

Anotace: Báseň od mé dívky pro mě, se kterou jsem šťastný krásné dva měsíce a pevně věřím, že nám to vydrží.

Venku padá sníh, já vedle sebe tě chci mít. Mráz se pomalu zesiluje, mé srdce k tobě ručky natahuje. Snih dopadá na mé tváře, z dálky se vynořila záře. V myšlenkách ztracená bloudim, tu zář zblízka vidět toužím. V duchu zář k sobě volám a když je záře blíž a blíž, toužim ji chytit a nepustit.
Srdce se mi radostí chvěje, tváře se mi červenají, mé ruce něco za lubem mají. A když konečně je zář naproti mně a já vidím tu krásnou tvář, nenápadně se dotknu ruky, kterou poté stisknu.
Pohled do krásných oči, nechci ani myslet na to, že se někdy otočí. Modrozelené, láska mě k němu žene. Mé rty touži po polibku...
bez přemyšlení ho políbim, vždyt to žádný hřích není. A nic na tom nemění. Stisknu tě k sobě, potřebuju tě mít, nemůžu bez tebe být. Jsi moje zář, víš dobře co jsem zač, nemůžu být bez tvých polibků, nemůžu být bez tvé přitomnosti.
Mráz pomalu utichá, možná chce slyšet, co vše ti do ouška šeptam. Nikoho se neptám podívam se ti do očí a čekam, až jiskra přeskočí. V tom tichu tě pohladím, pusu ti dám a nahlas ti řeknu "Miluji tě, nikomu tě nedám "