Anotace: ...
Vpletena do růží
Své stopy obtisknu do písku,
aby si věděl, že jsem tu byla.
A svoji vůni do růží vpletu,
aniž bych city poranila.
Stačí jen dívat se okolo,
nebát se přivonět jejich květů.
Co v srdci skryto, poznáš hned,
v okvětních lístcích najdeš větu.
O tom, jak často vzpomínám,
jak potají hladím tvoje tváře.
Polibkům že se nebráním,
tu růži utrhni, vsuň do herbáře.
Ve kterém jen my dva smíme číst,
k poupěti přidat další květy.
Vdechovat sebe navzájem,
proplétat naše nahé světy.
Vášnivě toužit, tiše snít,
o krásách skrytých na těle.
Do naha snídat a ranní kávu,
pít v objetí bílé postele.
Své stopy obtisknu ...
28.04.2019 18:02:51 Now
Začínám Tě podezřívat, že do básní umíš vkládat jakási afrodisiaka, která čtenáře přimějí vnímat všemi smysly. Jen to není umělé, ale skutečný prožitek. Díky.
29.04.2019 16:32:53 Dreamy
Dobře, odhalil si, ale jak a kde je suším na zlé časy, už neprozradím. Díky. :)
17.02.2017 20:09:46 Philogyny1
někdy usínáš se mnou
pak prohnu se v bocích
jako když vítr ve větvích zašumí
a zavoní žňovky....
hezky jsi to napsala...