Průtrž mračen

Průtrž mračen

Zmáčená vodou z kaluží

usínám v náručí deště

se srdcem, které nic nedluží

a přece chtělo by ještě

Padat jak slunce do malin

v záklonu rybářských bárek

nad hlavou nebe a v nebi klín

zhasnout jak nedopalek

Rozhodit sítě pokladům

a Dia zlákat touhou

na lodi nebe o hladu

a v nebi bolest soudnou