Z oblohy se tiše sype sníh
jen střapatý vodník sedí na stavidle
na návsi se odevšad rozléhá dětský smích
jen ticho z vesnic odletí na křídlech
České vesnice jsou zasněžené tichem Vánoc
kdy klid a mír chodí spolu kolem domu
v boji s bílou chorobou lidem dává moc
abysme se mohli s láskou smát tomu
Ticho je němé jak tvá ústa hořící
zrovna když sedávalo za dřevěná vrátka
nestihl jsem ti všechno o světě doříci
ani když o Vánocích skončila krásná pohádka
Večer když den šel za humny dřímat
tys v podkroví šeptala svou modlitbu o bohu
aby lidé z vesnic mohli o svátcích rozjímat
a jejich domy sledují oknem zasněženou oblohu
Připomněl jsi mi pár básní ze sbírky Chlapec a hvězdy od pana Seiferta. Díky za hezké dílo.
Možná trochu chybí rytmus, ale ta atmosféra se mi strašně líbí.
26.11.2017 15:31:07 | Pétík
Petí krásný...u nás budou zase závěje, budeme ho zase vozit ze dvora na kotoučích nevím kam, protože prostě budou hromady všude...
26.11.2017 08:34:25 | Anděl