V duši mé se smráká

V duši mé se smráká
do těch končin mne to neláká
tma do závoje vše zahalila
mé tělo pohltila nějaká síla
a vede tam jen cesta křivolaká

Kdo rozjasní mojí duši ?
vidíte, že černý závoj jí nesluší
světélko přineste mi třeba od světlušky
ta zář je láska od vaší dcerušky
jež to možná ani sama netuší

V duši mé se rozednívá
už v ní světlo zpívá
děvče raduj se teď se mnou
už nic nedusí duši temnou
v lásce se jen nad obzorem stmívá