Vesnička mluví tak tiše

Vesnička mluví tak tiše
že jí nikdo neslyší
jeden poeta básně píše
a ukrývá se ve skrýši

Vesnička krásně nám kreslí
do mraků zvrácené obrazy
nahé dítě s rodiči u jeslí
když se třpytí mrazy

Světlo večera zableskne se
jen se venku trochu sešeří
jako nebeská louč v lese
ani potůček mu to nevěří