Anotace: …Dívám se na tebe a říkám si, že ďábel nikdy nevypadal tak dobře…
Nepošlapeš mi křídla,
já nejsem anděl.
Nejsem tvá pohádková víla.
Za barevnými skly,
bolíš, abych plakala.
Sníš sladké sny,
ve kterých jsem nikdy nestála.
Ale není to tak, že bys nechtěl.
(Jen mě neznáš.)
Chtěli, abys měl krásné oči
a teď jsi slepý.
Stane se…
Tam v dáli,
ses svlékl z vlastní aristokracie.
Přesně tam, kde jsme spolu stáli.
(Jakou mám šanci, že svlékneš vše..?)
A tobě teče stříbro z očí
a já pláču tmu.
Takže jsme šli spolu,
tam, kde svět možná končí,
zahrát poslední hru.
Nebudem si lhát.
Nejsi tu, abys mě miloval
a já, abych ti psala básně.
(Tak proč jsme si podlehli?)
Přestaň mě milovat.
Se mnou nevzlétneš,
já nejsem…
,,Já vím…"
Bastarde.
,,Nechci létat…"
V lásce se létá i bez křídel
20.10.2020 00:53:29 | Akrij8
Pokaždé se létat nedá, i kdyby jsi 100x chtěla... :)
Vítej na Literu...
28.09.2020 13:02:35 | Emily Říhová
Děkuji :))
28.09.2020 13:14:05 | BluefoXx
Vzplanout a shořet ;-)ST
27.09.2020 21:02:52 | Tomcat
Ideálně na popel :) Děkuji
27.09.2020 21:11:38 | BluefoXx
Celkem zajímavé, leč protichůdně romantické. Ale každý má asi jinou představu o romantice a zařazení díla :o) Ale fajn, pokračuj... :o)
26.09.2020 23:00:47 | Crazymike
Snad svým výběrem neurazím žádnou romantickou duši. :) Myslím, že romantika má mnoho tváří. A kdo ví, kde ji zahlédneme příště. ^^
26.09.2020 23:08:15 | BluefoXx
No síla podlehnutí..je víc..než vědět. ;)
26.09.2020 22:46:36 | jenommarie