Z minulosti

...v myšlenkách se doby prolínají,
jak když staré časy hovoří...
tóny, co se znovu rozehrály,
závoje mlh chvíli poodhalí
domov jako hradní nádvoří...

...možná jen sen nebo prosté přání,
představy hrající divadlo
o velké lásce a milování...
znovu jsme se sešli, pán a paní,
kterým srdce lehce prochladlo...

...jistá vzdálenost je mezi námi,
přesto jsme si blízcí, až jde strach...
toužíme po teple lidských dlaní,
víme o vzájemném prožívání,
kdy se slza chvěje na řasách...

...dobře známe, jak se hojí rány
a jak bolí, když je způsobíš,
neslepí se roztříštěné džbány...
ale prázdné nikdy nebývaly
něčím, za co zlaťák vyhodíš...

...že je ještě na dně mok smíchaný
z vína a vzácného koření?
proto nechme otevřené brány,
jednou budou cesty vysypány
růžemi pro naše sblížení...