Měsíc své stříbro lije
do temných nádob kraje
horký déšť do oken bije
a na bubínky střech hraje
V předvečer Svatého Jana
na kopcích ohně jasně svítí
jenom k lesu hezká panna
jde natrhat devatero kvítí
Pršelo v noci před Janem
ráno, po kouzelném dešti
dívka vyšla se džbánem
a kapky svěží trávu leští