Rozchody a pády

Je nedělní večer a já opět sám,

srdce rozervané steskem,

v mysli tisíce vzpomínek mám.

Je nedělní večer a jen v dáli tvůj stín,

proviněn jedním pokleskem,

jsem jak prsten co ztratil svůj olivín.

Je nedělní večer a jedna sklenka nalitá,

dvě prázdné vroucí ruce,

kol srdce obálka jak hlemýždí ulita.

Je nedělní večer a utichl tvůj hlas,

ty byla jsi mé slunce,

které vždy hřálo duše v nás.