Tanvaldská kaplička ve stínu lip
jejíž hubené větve jí stíní
tehdy v létě dali jsme slib
před tou drobnou svatyní
Teď kapličku sníh halí
do bílých pledů z vlny
ačkoliv je jaro v dáli
jsem stále dojmů plný
Stojí tanvaldská kaplička
jíž vysoká tráva ukrývá
samotná stavba maličká
celý rok krásou oplývá