Jaro

Opojná vůně zemité hlíny
zpívání ptáků v korunách
a slunce natahuje všechny ty stíny
jaro už hraje, na strunách...

První květy svítí zas pod mezí,
stačí se dívat, nemusíš trhat
nejde to sepsat, do tezí
ten čas chceš cítit, né s ním jen mrhat.

Chtěl bych to zastavit
vždyť nestíhám užívat
psa po hlavě pohladit
starosti nevnímat...

Pojď, chyť mě za ruku
poběžíme slunci vstříc
ať přeběhne poslední mráz, po krku
a třeba bude už léto, za měsíc...