Bylo nám přes patnáct

Už je to dávno
a já pořád rudnu,
když začínám psát.

To tenkrát J plus J začalo se psát.
A třída se nám chtěla smát.

Zamilovaní a sliby,
že napořád.

Byl Přírodopis
a ty něžný chlap.
Nemohla jsem odolat.
Sešli jsme se na toaletách.

Vše bylo jako náhodou,
že tam učitelky nebudou.
Tvé brýle a tichý hlas.
Introvert, co si chtěl
kus světa ochutnat.

Nechala jsem se přemlouvat,
i když byla plná obav,
že někdo přijde,
ale také měla po lásce hlad.

Dělám si kávu a je mi skoro 46.
Tenkrát stačilo pár minut
a patřil nám svět.

Má stará lásko.
Vzpomínáš?
Máš ještě ten milý knírek
a úsměv, co štěstí dává?

Unikám všednosti
i za těch x let se nezapomíná.
Vrásky tak nebolí,
když úsměv v okolí.

Jak žiješ?
Není Ti smutno v posteli?
Tvé milování mi chybí.