Čtyřlístky

Boty od bláta,

sponky ve vlasech,

kvítí v ruce,

procházím se.

Po louce a cestě,

pěšinou i asfaltem,

prázdno v hlavě,

co víc si přát?

Vlastně tu něco je...

Dva plaché úsměvy,

nesmyslné domněnky,

nekonečné přemítání,

a zázračné okamžiky.

Pobláznění duše,

velikou touhou,

po čtyřlístku,

chce právě jeden.

Špatné oči nebo

snad vadné naleziště,

marné hledání,

V políčkách jetele.

Tak kde je?