Vyznání
Vyznání
Já už nechci sama usínat
když Tebe tu mám.
Chci Tě jen objímat,
abys věděl, že nejsi sám.
Jemně se k Tobě přivinout
pak už nebudeš chtít jinou.
Možná já jsem Tvůj sen
mě jako jedinou líbat smíš jen.
Když Ty mě něžně políbíš
já Ti dovolím, že víc smíš.
Co...? To nechám na Tobě
máme chuť teď oba podobně.
Své tělo Ti teď odevzdám
mou duši si vezmi sám.
Já jsem se narodila pro Tebe.
A Tebe poslali mi z nebe.
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Moc krásná báseň, milá Verunko s číslem 1 :)
Láska je naprosto fenomenální cit a pokud ještě k tomu JE, jak napsala trefně Oliwka, tak je to gejzír úžasného štěstí a dalších nádherných pocitů, které člověka doslova zalijí - a ani mu nevadí, že v tu chvíli nemůže dýchat :))
Mějte se nádherně a láskyplně, jak jen to jde (i nejde :D) :)
23.10.2023 13:38:26 | Ondra
