Hájemství borové
Hájemství borové
Slunce rudé plálo,
blahodějným ránem,
láskyplně měkce,
paprsčitým chrámem.
Po borovém háji,
ptactvo sličné pělo,
ke studánce čisté,
dančí stádo spělo.
Nad půvabným hvozdem,
přelétalo káně,
putovalo kamsi,
nad rozlehlé stráně.
V nespoutaném ráji,
pasek divukrásných,
poletoval motýl,
barev duhokrásných.
Medonosná vůně,
vzrostlých jedlí jemných,
linula se sladce,
do kopečků něžných.
Cimbidijky krásné,
šperky lesní říše,
rozkvétaly pestře,
do spanilé výše.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
zajímavý je ten minulý čas (plálo, pělo, přelétalo..), jako kdyby opěvovaná nádherná příroda patřila už jinam a báseň tajila co platí dnes. Podobně jako média nesdělují "dezinformace". údělem básníka (i když je romantik) není krásu slovy vyrábět, nýbrž hledat
07.02.2024 12:42:52 | Ezop
Pěkná.
07.02.2024 12:42:02 | Žluťák
