Záměrně

Jsi neodkladná záležitost,

nemůžeš mi prostě jen tak, 

bez ostychu, ležet na stole, 

čekat, až na tebe přijde řada.

Ráda bych to vyřídila okamžitě,

ale první slez z toho nábytku, 

teprve pak můžeme začít "něco"

probírat, plánovat nebo dělat... 

Taky jsem na tebe předtím myslela, 

přestala jsem teprve ve chvíli, kdy 

jsi vstoupil do mého zorného pole,

veškeré myšlenky spolehlivě rozptýlil. 

Však pověz, co tě sem přivádí? 

Nikdy nepřicházíš bez záměru, 

jen čekám co bys tentokrát rád, 

a nepochybuj, tady jsi vždy vítaný.