Věřte tomu nebo ne...

Natrhal jsem pro tebe

kytici modrých růží,

v bílém letním jezeře...

Chytil jsem zlaté rybky

v prosinci pod sněhem...

                A někde

na sever, odletěl červený čáp.

Déšť padal jako sněhové vločky.

Čtvrtek se změnil v pondělí,

odpověď odešla bez otázky ...

 

Zchladil jsem to vínem

a ledem ve sklenici,

namaloval noc měsíčním světlem…

Tyto řádky jsem nejprve napsal...

Ale pak,

         jsem je namaloval na plátno.

 

Probudíš se a bude tu dárek,

v mém obraze „Pro tebe“.

Listí bude opět vířit vítr...

Pod květnovým žárem zářit září...

 

Věřte nebo ne,

ale my sami měníme barvy,

sny malujeme štětcem,

když milujeme...

               Dokonce létáme…

 

 

Autor: Tahlia Stanton