Záchvěv touhy

Pohladil jsem hvězdy Tvýma očima,
chybíš v listech dopisového papíru,
jména mělas rozličná,
Tvé vlasy odplynuly do nekonečna,
zatančil jsem Ti před půlnocí,
a filozoficky zašeptal...

"Om Mani Pad Me Hum"

Pak rozřízl kůru ekvádorského ananasu
a stal se sladkým nektarem,
který provoněl se v Nový den,
a byl jsem vším,
a byl jsem tím,
byl jsem Tebou,
a byl jsem ještě dál,
s tou otázkou po bytí
a vlečce touhy,
která nedala mi spát,
ani tehdy,
ani dnes,
však otevřené mám dlaně,
směrem k všemu,
mlčím jak zdivo chrámu,
možná v zapomnění,
možná s kopretinkou,
co vyklíčila právě tam.