PAVUČINY SNŮ

Léto pozvolna přechází

do stříbřitých nitek

pavučin snů

ztracených v blankytu

Tvých očí

horký opar se snáší

do zválených krajek

skrytých

pod mou dlaní

na zádech

poslouchám

Tvůj tichý dech

a

myslím

na nekonečnost

této

chvíle...