Perutě

Na loži

z bílých kopretin

splývají

sladce

nad sebou

žádný

stín

žádný mrak

a přeci

kdesi k nebesům

stoupá pták

perutě třpytí se

ranní rosou

vždyť celou noc

objímali Tě

nahou

bosou

a šeptaly Ti

až chvěla ses

a samým

jsi mu oplácela

jarem

jímž voní

Tvůj

klín...