POUZE TY
Nejsladší růže v plném květu
vstupenka má do jiných světů
ve větvích stromů vánku šum
múza, co dává křídla snům
v poupěti krůpěj rosy zrána
bolístka stokrát ofoukaná
lahodný doušek na poušti
můj přítel, který odpouští
a světlo uvnitř temnoty
jsi pro mne stále pouze Ty.
SRDCEKLAM
Po cestě kdesi ztratilas
s hedvábnou stužkou zlatý vlas,
který se třpytí zvláštním jasem
a po tvé kůži svěže voní.
Mám skříňku;
vložím ten vlas do ní
a s pentlí k tobě přispěchám.
Vím,
je to přelud, krutý klam.
Nepovíš nikdy vlídným hlasem:
"Tu stužku dávno ztratila jsem.
Cítím se šťastná, že ji mám."
SONET PRO MILOU
Má milá touží po sonetu
a chce ho brzy - nejlíp hned;
musí být sladší, než je med
sbíraný zrána z lučních květů.
Ať prý v něm moře tiše šumí
jak listí stromů ve vánku
a utkaný je z červánků,
paprsků hvězd a svitu luny.
Aby v něm našla zalíbení
má vonět mírně po heřmánku,
být lehoučký jak hedvábí.
Snad její pohled přivábí,
než uloží se večer k spánku
a ukolébá v sladkém snění.