Smetí-VI. - aneb co koš dal.

 

 

Zima

Jako noc marnivá

z hvězdného třpytu

neumí milovat

neumí dát

 

srdce má zarostlé

v ledovém břitu

pálí

 

neb její zrak

čistý je chlad

 

bere mi tvář

kam světlo se vpilo

dělá z ní masku

 

ach

chce se mi spát

 

ležím

a v oku mém

poprvé zajiskřilo

 

šeptám

 

teď nechci se

zamilovat..