Na líčko

nebudu se zlobit,
když ráno vstaneš brzy,
a utečeš mílovými kroky,
jen mi, alespoň očima slib,
že se večer znovu připlížíš,
nechci usínat sama,
propadnout se do temnoty,
aniž by mě svírala
tvoje silná ruka,
kdekoliv si usmyslíš,
napěchuj mi pod kůži
ten klidný pocit domova,
nebo rukou sklouzni níž,
dovol mi se rozvzdychat,
zhroutit se ve tvé náruči,
pak mi dej pusu na líčko,
a nech mě spát