Probuzená
Probuzená
Anotace: ...něco jako blues...
Probuzená
Tak to zkouším znova,
zatoulat se v čase,
nehlídat dny
a nechat se svést…
Stále jako „Snová“,
propadám se kráse,
společných chvil
i milostných gest.
Tak to zkouším znova,
nebýt jenom kdosi,
nedělat nic,
je chybou, už vím.
Zkusím si vše schovat,
do pár kapek rosy,
než Múzy vzbudí,
ten správný rým.
Tak to zkouším znova,
dotýkat se slovy,
pohladit větou,
tak jak máš rád.
Už ne pouhá snová,
když tvé oči mi poví,…
„Zas hřeješ tam,
kde cítil jsem chlad“.
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk17.07.2025 01:02:06 šerý
Když v klínu louky u lesa pohladím svěží rosu. Cítím chuť heřmánků. A šťavel očí je ten tam!
Máš opět modré oči čekanky. A vstavač jak prst ukazuje k nebi. Oh, vidím, je tam rozevláté slunce a jeho "milostných gest." Napočítám nesmrtelných, jich na tisíc*
Opět doplnilas Literu, opuštěnou mezeru!*
09.10.2025 11:25:42 Dreamy
Káji... snad zase brzy, tu mezeru mezi námi, vyplníme vřelým objetím...to je to, čím bych ráda splácela tvé neúnavně hezké komentáře. Tak si zapiš do diáře, pro to někdy, ale určitě...:-)
16.07.2025 20:29:55 jitoush
....Zkoušet přeci až do skonání věků......navázat tam,kde jsme skončili.....Ji./úsměv/
