Plné kapsy oblázků

Píše se rok 1972 a z Kennedyho mysu na Floridě ve Spojených státech vzlétá ke hvězdám sonda Pioneer 10. Na své palubě nese pozlacenou desku s obrazem muže a ženy a jejich domova – sluneční soustavy. Odlétá ke hvězdě Aldebaran, nejjasnější hvězdě souhvězdí Býka, s tím to poselstvím pro mimozemské civilizace:

Tady je blázen z planety Země, co hledá nové světy.
Největší blázen z planety Země, já posílám vám květy.
A takhle vypadám
a taky jméno mám…

Tady je blázen z planety Země, ta od slunce je třetí,
největší blázen, který si myslí, že ke hvězdám doletí.
A takhle vypadám
a taky jméno mám…

Vzlítám, konečně vzlítám,
ke Slunci vzlítám, hvězdy jsou blíž,
já vím, jednou se vrátím,
vím, nesmím to vzdát,
vzlítám a kapsy tíží,
já v nich pár oblázků mám
z planety Země…

Tady je blázen z planety Země, který na Slunce mává,
největší blázen, co by chtěl letět a zatím jenom vstává
a takhle vypadám
a taky jméno mám,
říkám si Člověk…

Tady je blázen z planety Země, ta od slunce je třetí,
největší blázen, který si myslí, že ke hvězdám doletí.
A takhle vypadám
a taky jméno mám…
říkám si blázen z planety Země
říkám si blázen z planety Země
říkám si Člověk…