Anotace: ..o tom nejhezčím..
Když občas bývám poetou,
co rád tě slovy svádí..
..když jazyky se propletou,
jak malí pouštní hadi..
Pak náhle slov už netřeba,
neb jazyk mluvit nechce..
..však přesto vášeň rozsévá,
..tichounce a lehce..
Pak jako hadi škrtiči..
..propletou se těla..
..v sevření, co neničí..
..jsi má kořist celá..
..a já kořistí jsem tvou,
..omotaný zcela..
..pak to klubko hadů dvou..
..vždyť tak se to dělá..
..bez strachu, že zhyne..
..v jedno tělo splyne..