Voníš

celý můj svět voní jako ty,
ráno mi sedá do vlasů
slunce z tvého úsměvu,
přes den z kapes
tahám tvoje kudrlinky,
zbytky včerejších nocí
ještě je cítím na kůži,
po oblakách maluju si
vzkazy ze tvých slov,
a odpoledne přicházejí
dlouhé chvíle napínání,
čekám, kdy zachrastí klíče,
a ozve se hlavní klika,
vím, že až přijdeš
budeš usměvavý a zívat,
a k večeru mě sevřeš v náruči
jako by ses bál, že se rozplynu,
v noci mě potichu budeš hladit,
jen občas něco zašeptáš,
dokud spokojeně nezavřu oči,
nebo se nesmíchá náš dech,
k ránu mě polechtají na tváři,
tvoje vlasy a pak mě vzbudíš,
snad všude po těle, svými rty,
a zase pustíš se mě ale vím,
že se za mnou vždycky vrátíš